Kniha Svět Úžasné Báry je plná překvapení. Jedním z nich je zašmodrchaná historie kolem jmen autorek. Ve skutečnosti totiž knihu stvořilo duo Janečková – Jančíková. No zní to dost divně, že jo?

Proto jsem jako autorka uvedena pod jménem Barbora Janečková Vítová. Ke svému jménu v občance jsem přilepila rodné příjmení, i když v civilním životě ho vůbec nepoužívám. Proč? Kdybych to bývala věděla, že budu spisovatelka, tak bych si nechala původní příjmení i po svatbě.

Jenže před 33 lety jsem prostě chtěla být paní Janečková a netušila jsem, že s tímto všedním příjmením můžu mít časem i nějaké problémy.

Třeba že mi budou psát klienti, co se chtějí objednat na terapii k Barboře Janečkové, terapeutce a psycholožce, která píše desítky odborných článků a určitě i nějaké knihy. Chtějí po mě neustále, abych potvrdila cizí autorství, a já jsem už léta v pokušení to udělat. Nebo že na literární scéně bude o míli přede mnou Klára Janečková. Spisovatelka ze sousední vesnice. Jen podotýkám, že současné jméno ilustrátorky je Klára Jančíková.

Takže já jsem si ke jménu přilepila odkaz na svou rodinu a také na tatínka, který se vydání mé první (a patrně jediné) knihy nedožil. Odliším se tak od ostatních Janečkových alespoň mile nostalgickým způsobem. A docela si na tu Vítovou zase zvykám. Dokonce jsem jela navštívit stejnojmennou vesnici.

To však zdaleka není všechno. Moje milá Claire, která je autorkou výtvarného konceptu knihy, si do knihy zvolila jméno po svatbě, která se ale ještě nekonala. Nečekaly jsme, že kniha vyjde dřív, než Claire řekne své ano.

A tak paní Karola ještě neexistuje, ale se svobodou slečny Jančíkové

už jsme se rozloučily.

Kniha Svět Úžasné Báry byla u toho. I řidič Ološlapu v Olomouci si poslechl kousek povídky, tentokrát v podání slečny nevěsty. A dost se bavil.

Myslím, že tento zamotaný příběh se k naší společné knize moc hodí. Bára a Klára. Janečková a Jančíková. Vítová a Karola. Nejjednodušší bude říkat si Úžasná. V tom se nikdo nemůže splést.