Na youtube si pouštím Pražský výběr a jejich píseň Chvastoun. Proč? Protože „když jsme hráli na cimbály, všichni myši tancovali“. Protože je tady Cimbalfest a já už počtvrté mířím do Valmezu na mezinárodní festival cimbálu.
Můj nahodilý, až intuitivní experiment s vedením nahodilého, až intuitivního deníku mapujícího jeden roku jedné ženy před jedním životním milníkem ukazuje už po pár dnech zajímavé věci. Třeba to, že by bylo mnohem lepší mít plán příspěvků alespoň na týden či měsíc, abych se každé ráno nebudila hrůzou, že jsem zažila věci, o kterých psát nemohu, nebo věci, o kterých psát mohu, ale nechci.
Dříve než se člověk vydá nějakým novým směrem a vytyčí nové cíle, měl by se zastavit a ohlédnout, jaký kus cesty už ušel. Moderním způsobem vyjádření téhož je takzvané portfolio, tedy přehled toho nejlepšího z nás. Nemusí jít nutně o „book“ profi modelek nebo závratný seznam publikovaných vědeckých děl. Stačí tužka a papír. Každý, opravdu každý z nás má za sebou plné portfolio důležitých činností, které možná nepohnuly světem, ale třeba ovlivnily naše děti nebo zkrášlily prostředí kolem nás či v nás. Jen je třeba na ně nezapomínat.
Blog Úžasné Báry o významu domácího zahradničení
Žlutý 3/2019
Blog Úžasné Báry o nadhledu, který dává člověku cestování
Žlutý 2/2019
Blog Úžasné Báry o slovech, která často nepoužíváme
Źlutý 12/2018
Blog Úžasné Báry na obranu svobody (svého) slova
Žlutý 11/2018
Blog Úžasné Báry o specifikách rodinné dovolené
Žlutý 10/2018
