I když svůj čas na sociálních sítích postupně omezuji a věnuji se zejména Úžasné Báře, algoritmy Facebooku pro vyhledávání reklamy cílené na uživatele, včetně mě, pracují dnem i nocí. V mém případě je ale chyba v Matrixu, nebo ve mně. Ví ty počítače něco, co já ještě ani netuším?
Vypadají podobně, znějí podobně, ale jejich význam vnímám naprosto jinak. Slova osamělost a samota mohou působit jako nežádoucí jevy v našich životech. Je tomu skutečně tak? A dá se s tím něco dělat?
Dnes vykrádám sama sebe, ale osvěžit čas od času některý ze starších příspěvků Zoufalce jistě není na škodu. Je to pět let, co jsem poprvé usedla do své Ježury a za vydatné pomoci přátel začala po mnoha letech znovu řídit. Ten den, kdy jsem klíčem zavěšeným na kroužku s plyšovým ježkem, poprvé odemkla své první vlastní auto, se prostě nedá zapomenout.
Co se stane s počítačem, když se snažíte otevřít moc programů, stahovat film a online sledovat sportovní přenos? Když dostává příliš mnoho rozporuplných příkazů najednou? Prostě zamrzne. Je třeba ho vypnout, nechat být a pak restartovat. Tak přesně tohle se teď děje se mnou.
Emerencie. Filipína. Vilemína. Kredencie. Miluju procházky po starých hřbitovech a zkoumání jmen na náhrobcích. Zajímavé je, že žili byli pořád jen Josefové, Františci, Janové a Jiří, ale jména jejich žen a matek jsou někdy téměř neuvěřitelná.
Sedím v altánu na zahradě v jihomoravské vesnici a pracuju. Přes klávesnici mi občas přejde Kočka, tříbarevná obstarožní kočičí dáma. Za plotem u sousedů rostou cuketookurky tvarů, ze kterých ženám s fantazií přechází zrak. Jsem na Stupavě na chalupě s plnou penzí a all inclusive péčí milé Hanky, za kterou sem jezdím už třicet let. Tady je Ráj.
Moje životní zkušenost dělí lidi na ty, kteří potřebují ke spokojenosti hmotné věci, a na lidi, kteří potřebují zážitky. Není to lepší a horší skupina, prostě každý má v životě jiné preference. Nemám nic proti krásným věcem, mohou také kultivovat naši duši a ve správných rukách sloužit kráse světa. Ale nádherné zážitky nehmotného charakteru vás dělají ještě bohatšími, navzdory tomu, že je nevlastníte a nemůžete ukazovat. Takže asi chápete, kam řadím sama sebe.
Omlouvám se, dnes to nepůjde. Žádný z pocitů, které se ve mně hromadí po ranním neuváženém stoupnutí na váhu, nemohu a nechci šířit dále ani se o nich rozepisovat.
