Piš, piš, piš nebo tě sní myš! To jsme psávali na zadní stranu dopisní obálky, abychom povzbudili své kamarády k vyšší frekvenci dopisování. Dopisování stálo úsilí, čas, nějakou tu korunu na obálku a papír a taky na poštovní známku. Vyhlížení pošťačky, která se od školy přes cestu vydala přímo k nám, bylo třeba o prázdninách každodenním rituálem. Klapne už konečně kovová schránka v domovních dveřích?