Vánoce na ledě pokračují i na Silvestra. Sedím v kotli kanadských fanoušků a zuřím. Rozhodčí opět nespravedlivě vylučují naše, dva další hráči jsou zraněni, a ještě prohráváme o čtyři góly. Plánuji pro svého muže tvrdou odvetu za letošní program. Příštího Silvestra se mnou půjde do divadla. Na balet!
Návštěva Niagarských vodopádů z kanadské strany byla silným zážitkem. Inzenzivním a hodně mokrým. Ještě teď mám pocit, že když pláču, mám v očích kapky z Niagáry
Po včerejším náročném dni ve vodě a na vodě jsme se s Megís ráno probudily celé rozlámané a s teplotou. Daly jsme si aspirin a já ho zapila vínem a ona čajem, takže jsem se dala rychleji do pořádku než to unavené stvoření v naší posteli. Nebylo zbytí. Megís zůstala doma a já jsem měla pro změnu klučičí den.
Jsme tisíce mil od domova, ale dnes byl Pavel půl den s námi. Alespoň v duchu určitě. Vydaly jsme se s Megís do Hokejové síně slávy, abychom mu dovezly tričko hokejového klubu Toronto Maple Leafes pořízené v tom jediném správném fanouškovském obchodě. Byl to boj, ale našly jsme to! A teď už snad bude klid.
