Můj největší problém je v tom, že moc čtu a nic si nepamatuju. Čtení považuji za stejnou rozkoš jako plavání, kde si taky nepamatuju každé tempo. Plavání však mému tělesnému i duševnímu zdraví jednoznačně prospívá (pokud mi na hlavu neskočí jeden z těch spratků, co o elegantní šipce do vody nikdy neslyšeli a tráví mládí báchoráky na kraji bazénu). S četbou je to komplikovanější.
Dnešní mladé generaci se musí jedno nechat: umí se k tomu postavit. TÍM nemyslím něco tak povrchního jako je práce nebo životní výzvy, ale hledáček fotoaparátu. I když slovo hledáček už aby pohledal…
