Hřbitovy včera doslova zářily zapálenými svícemi. Dokonce i to počasí bylo u nás skutečně dušičkové. Nepříjemný ledový vítr, občas trochu deště a tma celé odpoledne. Vzpomenuli jsme všechny, kteří již nejsou mezi námi, a utíkali domů do tepla. Teď nastává období předvánoční.
Člověk, který vyjde z vězení, si prý se svou svobodou zpočátku neví rady. Je trochu ztracen. Podobně se cítím já, když je dům po povrchu douklízen. Takže místo toho, abych si dala nohy nahoru a četla si, jsem otevřela šatní skříně a začala znovu řádit. Asi mi není pomoci.
