Život na malém městě má spoustu výhod. Většinu lidí tady znáte a víte, co od nich čekat. Málokdo a máloco vás překvapí. Příroda je deset minut pěšky z centra a do čtyř větších měst v okolí dojedete autem za půl hodiny. Občas ten velký svět zavítá i k nám, jako třeba při hudebních slavnostech nebo filmové přehlídce. Dnes začal třídenní maraton rozličných vystoupení Bystřice žije! a to přímo pod našimi okny.
Tak se mi zalíbily ty názvy písní v titulku, že v tomto experimentu pokračuji. Joe Cocker a jeho slavný song se k dnešnímu blogu velmi hodí. Stejně jako se hodí k oplodňovacímu tanečku, láhvi vína u svíčky, smutné chvilce před sebevraždou nebo k pohledu do zrcadla po návštěvě kosmetičky.
Můj život je prost mnoha věcí. Nemám žádné démanty, žádné zlato, kromě snubního prstýnku, prstýnku po dědovi a zlaté minimyši na krk, kterou jsem dostala od svého kamaráda kdysi k narozeninám. Nevlastním nic z luxusních značek. Své staré hipsterské auto Ježuru jsem zdědila a od prvního dne, co ji mám, jsem začala znovu řídit. Novou televizi jsme si pořídili teprve loni a je v pokoji se starým nábytkem a kobercem z roku 1981. Kuchyň sestává ze staré kredence po babičce a několika homemade skříněk. Přesto nemám pocit, že bych v životě strádala. Protože mám svou rodinu, své přátele, vlastní dům a dostatek svobody k tomu, abych mohla občas odcestovat a toulat se světem. Víc nic prakticky nepotřebuju.
Můj nahodilý, až intuitivní experiment s vedením nahodilého, až intuitivního deníku mapujícího jeden roku jedné ženy před jedním životním milníkem ukazuje už po pár dnech zajímavé věci. Třeba to, že by bylo mnohem lepší mít plán příspěvků alespoň na týden či měsíc, abych se každé ráno nebudila hrůzou, že jsem zažila věci, o kterých psát nemohu, nebo věci, o kterých psát mohu, ale nechci.
Dříve než se člověk vydá nějakým novým směrem a vytyčí nové cíle, měl by se zastavit a ohlédnout, jaký kus cesty už ušel. Moderním způsobem vyjádření téhož je takzvané portfolio, tedy přehled toho nejlepšího z nás. Nemusí jít nutně o „book“ profi modelek nebo závratný seznam publikovaných vědeckých děl. Stačí tužka a papír. Každý, opravdu každý z nás má za sebou plné portfolio důležitých činností, které možná nepohnuly světem, ale třeba ovlivnily naše děti nebo zkrášlily prostředí kolem nás či v nás. Jen je třeba na ně nezapomínat.
