Tak nám ta barborka nakonec vykvetla. Vdavky na obzoru nejsou, pupeny zůstaly do Štědrého dne uzavřené. Ale na Nový rok se jeden kvítek z třešňové větvičky na okně přece jen vyklubal. Jediný v celé váze. Teď na sebe poutá všechnu pozornost, než uvadne, opadne a zůstane po něm jen fotka v archivu.
Definice idiota vychází z očekávání změny, i když děláme stejné věci stejným způsobem. Proto jsem si letos po mnoha letech nedala žádná novoroční předsevzetí. Není důležité, čeho konkrétně chci dosáhnout. Hlavní je pochopit, že každá změna začíná v mé hlavě. Pokud nezměním sama sebe, bude všechno kolem dokola stejné nebo horší. Nenaučím se anglicky. Nezhubnu. Nenapíšu knihu.
Vánoce na ledě pokračují i na Silvestra. Sedím v kotli kanadských fanoušků a zuřím. Rozhodčí opět nespravedlivě vylučují naše, dva další hráči jsou zraněni, a ještě prohráváme o čtyři góly. Plánuji pro svého muže tvrdou odvetu za letošní program. Příštího Silvestra se mnou půjde do divadla. Na balet!
