Vyběhla jsem do města něco koupit nebo možná něco někde vyřídit, ale zpátky jsem se vrátila s nenakoupenou a nepořízenou. Prostě jsem si nevzpomněla, proč a kam jsem vlastně šla. Po cestě zpátky jsem potkala svou kamarádku Dášu a vzpomněla jsem si prakticky na všechno, co jsme zažily v 80. letech. Dáša má pořád stejně kouzelný úsměv a já mám asi stáří. Možná začnu vyprávět i příběhy z vojny, na které jsem nebyla. Buďte, prosím, shovívaví.
Za mého mládí, vím, zní to hrozně, ale je to tak, byla sobota dnem úklidu. Bez výjimky se prostě v sobotu dopoledne uklízelo a do procesu byli zapojeni bez výjimky všichni členové domácnosti. Museli jsme brzo vstávat a všechno stihnout do oběda, protože odpoledne se chodilo do hor na vycházky.
17 oken, 14 dveří a jedno okýnko. Kuchyňské linky, koupelny, skříně, koberce, kachličky, veranda. Dvě cesty do sběrného dvora, deset cest ke kontejnerům s tříděným odpadem. Zemědělci slaví dožínky, že mají sklizeno. My slavíme domalovánky, že máme uklizeno!
