Nespornou výhodou zimy je fakt, že jsme si v těch bundách, kabátech, čepicích a rukavicích všichni tak trochu podobní. Čouhají z nás jenom zarudlé nosy a nikdo se nám pod kůži nedostane.
Úžasný blog
Zatímco večer usínám někde mezi slovy dobrou a noc a okamžitě upadám do hlubokého spánku, ráno mě vzbudí sebemenší šramot nebo světlo. Navíc, když do ložnice vedou prosklené dveře a naproti postele je velké okno.
Letní verandu zaplavily sluneční paprsky. Ze studeného příbytku se stalo na pár hodin opět místo, kde lze brát intenzivní sluneční lázeň. Sedím zabořená do křesla, s tváří nastavenou slunci, a připadám si jako vybitý telefon připojený k nabíječce.
V mé pracovně se usídlila nová kolegyně, které se jen tak nezbavím. Je hrozně chytrá, na všechno zná odpověď a děsně mi leze na nervy. Umělá inteligence. AI, které říkám Ajajaj.
V jednom ze svých novoročních poselství dalajláma zmínil jednoduchou, leč zásadní myšlenku: Pomáhat druhým je nejlepší způsob, jak si zajistit štěstí a klid. Když je to tak jednoduché, proč je kolem nás (i v nás) pořád tolik nespokojenosti a neklidu?
Nealkoholické šampaňské a po půlnoci do postele. Tak vypadal můj letošní Silvestr v domě pro seniory. Spala jsem v tichu a klidu až do rána a bylo to naprosto senzační. Přelom roku jsem strávila se svou maminkou.
Děkuju, Děkuju. Děkuju. Ohlédnutí za končícím rokem je plné vděčnosti. A výhled do roku nového plný možnosteí. Moc neplánuju. Moc neočekávám. Ale jsem odhodlaná pokračovat v jízdě s Úžasnou Bárou, dokud nás to bude spolu bavit.
V posledních dvaceti letech jsem si střídavě psala tajný deník, veřejný blog, kreativní nápady podle Umělcovy cesty nebo Zoufalcovy zápisky na cestách. Letos jsem sbírala pocity do Deníku zážitků.
V našem městě máme kouzelnou velkoprodejnu potravin. Každý zákazník, který do ní vstoupí, se stane neviditelným. Tedy my se navzájem vidíme, občas si i povídáme. Ale když se přiblížíme k nějaké dvojici prodavaček, vím naprosto jistě, že polkneme pilulku neviditelnosti. Fakt zázrak!
