Nevím, jestli se do těch #1000mil, co chci za rok ujít, počítají i schody. Měly by. Protože jsou dny, kdy sejdu po schodech s těžkým tácem dobrot a pití stokrát a stodesetkrát vyjdu nahoru se špinavým nádobím. Když k tomu připočítáte rekordní teplotu vzduchu, máme tady výkon roku. Stačí uspořádat zahradní párty Volání linky 205 (čti dva sta pět). Je to již tradiční spojená oslava narozenin dvou členů rodiny, kterou pořádá ten třetí, já. Linka 205 je určena pro majora Šebka a znamená rundu slivovice. Telefon zvonil docela často.

Na to, jak ráda mám samotu, vůbec pořádám nějaká setkání, obědy, večeře, večírky docela často. Kdo nebyl u nás v obýváku u stolu, jako by nebyl. Pokud jde o letní sezonu, vybírám si zásadně termíny, kdy je buď extrémní zima a hosté mi leží v péřovkách pod dekou na lehátku, nebo extrémní vedro a množství vypitého piva láme rekordy. Ostatně, místo ledničky používáme škopek pod studnou, což nám ušetří dalších sto cest do schodů nahoru do kuchyně nebo dolů do sklepa.

Někdy zase prší, až se leje, což přestěhuje párty do garáže a griluje se pod deštníkem. Pokaždé, když pak v noci pro bolest v kříži nemůžu usnout, si říkám: Proč to dělám? A pokaždé, když si vzpomenu na naše hosty spokojené, rozesmáté, nakrmené a relaxované, si odpovídám: Proto.

A třeba tajně doufám, že až jednou ty schody nevyjdu, někdo z přátel za mnou přijde s dobrotama do bezbariérovéo centra pro seniory a zavolá linku 205.