Rok 2020 vejde do dějin jako rok bez Wimbledonu (zrušen bez náhrady), bez olympiády (odložena o rok) a bez Zrození Úžasné Báry (čeká se na vzkříšení). Všichni jsme postaveni před nové výzvy a jen čas ukáže, jak obstojíme. V boji s novými technologiemi, s neposednými dětmi, s domácím vězením, s omezenými příjmy. Jako pacifistka si myslím, že je třeba nebojovat, ale přizpůsobit se. Čemu věnujeme přehnanou pozornost, to roste a množí se. Jako viry.

Ve své roční výzvě, jak tak, pokračuji dále. Ve wordovském souboru jsem dosud popsala svými číslovanými blogy 107 stran, bez mezer, bez ladu a skladu. Jeden příspěvek jsem si neuložila a visí pouze na webu. Šest týdnů do konce výzvy stát se Úžasnou čelím nečekanému zádrhelu: pevný bod na horizontu zmizel. Svět tak nějak utichl. Na tleskající davy v cílové rovince můžu rovnou zapomenout. Asi už chápu pocity biatlonistů, když na poslední střelbě minou všechny terče a místo sprintu do cíle musí zbytek sil vydat v trestných kolech. Tak to vypadá, že já si dám znovu celý závod. Znovu celý rok. Jestli to bude za odměnu nebo za trest, to se teprve ukáže.

Nevím, jak to máte vy, ale pro mne je vždy nejtěžší a nejdelší doba rozhodování. Jak padne verdikt, už nic neřeším. Nic se nedá vzít zpátky, musíme jít pořád dopředu. Nemá smysl už déle bádat a zvažovat možnosti. Letos prostě narozeniny mít nebudu. Na vědomost se dává, že mi bude padesát až příští rok a všechny další kulatiny, dá-li Pánbu, budu slavit v jedničkových ročnících.

Letos bude doslova přestupný rok. Ne o jeden den, ale o jeden rok. Bude to rok, který nebyl. Rok Nula.

Dvě tisíciletí a dvacet let je snad dost na to, abychom udělali další zásadní čáru v dějinách. Napřed bylo před Kristem, pak po Kristu, pak před naším letopočtem, př. n.l., pak bylo našeho letopočtu n.l. a teď bude v.l. Virtuálního letopočtu. Všechno, co bylo před v.l., bylo n.l., ale co bude po v.l., se teprve ukáže. Je vám to jasné, že jo?

Pokud jste to nespočítali nebo nepochopili, tak asi umíte hrát na nějaký hudební nástroj :-D Mohli byste mě potěšit a zahrát mi něco pěkného na dálku, abych uvěřila, že ten Matrix, co nás obklopuje, není skutečný. Pokud skutečný je, nahrajte mi, prosím, do programu nějaké superschopnosti. Myslím, že se mi budou v příštích měsících hodit.