Za celým projektem Úžasné Báry stojí myšlenka zvaná Zázračné ráno. Řada úspěšných lidí už po staletí vstávala za kuropění a než se zbytek světa probudil, oni už měli náskok několika galaxií. Myšlenka na brzké vstávání a dělání „svých věcí“, dokud ostatní lidé v domě spí a neruší vás svými potřebami, není určitě nic nového. Jeden podnikavý mladík jménem Hal Elrod se jí ale chopil, rozvedl ji do několika kapitol a vydal knihu s názvem Zázračné ráno. A vznikla novodobá komunita lidí po celém světě, kteří ráno vstávají a dělají „své věci“ a sdílejí své zážitky na sociálních sítích a blahořečí chvíli, kdy prozřeli a přijal Zázračné ráno za svůj životní styl. Podle jejich svědectví se život rázem změnil k lepšímu.

Upřímně jsem se snažila vstávat ráno o hodinu dříve a proměnit ji ve „zlatou hodinu“. Vzhledem k tomu, co se v naší domácnosti odehrává za světové války mezi šestou a sedmou hodinou ranní, mě čekalo vstávání v 5 ráno. Pretty early! (Česky kurevsky brzo.) Povedlo se mi to asi třikrát, kdy jsem se vypotácela v teplácích na ulici a probudila se až v lese. Potkat někoho živého, umře smíchy. Ze všech věcí, na které se mi nedostává čas a které bych tedy měla dělat ve svém Zázračné ránu, je na prvním místě pohyb. Nemám zrovna ladnou chůzi a mé ploché nohy plaší drobné hlodavce v okruhu několika kilometrů. Navíc, než rozhýbám své úžasné tělo, už svítá a je načase skrýt svou tvář s výrazem masového vraha před zmáčknutím spouště zpátky do hlubin domova. Jsem zpocená, unavená a mám strašný hlad. A to se doma všichni probouzejí. Po kávě a posledním prásknutí domovních dveří se ale rozlévá mým tělem neznámý, téměř blažený pocit. Když vstávám podruhé a potřetí, už si stačím natočit ptačí zpěv na mobil a naštvat pár lidí na facebooku pozdravem z lesní pěšiny. Začíná to být nové. Úžasné.

Pak v knihkupectví uvidím další knihu s názvem Zázračné ráno, s jiným přebalem a od jiného autora. Kupuju si ji, jak jinak, a další Zázračná rána místo procházky po venku studuju, v čem se liší Zázračné ráno od Zázračného rána. Výsledek? V ničem. Jen ta druhá kniha, která vyšla v USA rok po první, má v originále jiný název, 5 am miracle. Čeští vydavatelé však zvolili mnohem originálnější název Zázračné ráno, které vyšlo po dvou měsících už podruhé. Jinak je to úplně totéž o úplně tomtéž. Jen je tam více interaktivního dopisování. V mé knihovně najdete kromě detektivek a oblíbených autorů celou sekci literatury motivační. Mám opravdu ucelenou sbírku rad, jak zlepšit svůj život, jak žádat o pomoc Vesmír, Anděly, šéfa i Pánaboha. Fascinuje mě, z kolika banalit se dá vytvořit výpravná kniha. Jak znovu donekonečna omílat to samé a tvářit se přitom, že jsem na to právě přišel. Zázračné ráno a Zázračné ráno jsou jako dvojvaječná dvojčata, z nichž každé má jiného otce, a budou jistě patřit mezi kuriozity sbírky.

Ať tak či tak, myšlenka Zázračného rána opravdu není špatná. Ať už se rozhodnete dělat ráno cokoliv, na co už přes den nemáte čas, vždycky vás to nabije energií. Co nedoporučuju, pokud nejste Ghándí, je vstávat v 5 ráno a zkoušet meditovat. Pokaždé jsem se z meditace probudila až o půl sedmé a všichni jsme zaspali. Pekelné ráno rozhodně není žádoucí cestou ke zlepšení života. A když už všechno začalo být zalito sluncem a Zázračná rána se začala vkrádat do mé každodennosti, opět změnili zimní čas na letní. Znamená to jediné – vstávat ještě o hodinu dříve, at 4 am. Nejvyšší čas napsat o tom svou vlastní knihu, plnou převratných objevů a praktických rad. Bude se jmenovat - Úžasné ráno!