Pátek třináctého

Už jste někdy ochutnali Hnědého hajzla? Ne? Tak to buďte rádi. Pokud si nemyslíte, že má pivo chutnat a vonět jako oříšková tatranka, tak byste si taky dali jednoho loka a udělali nevěřícný obličej . Koupila jsem dnes celou krabici různých piv k večernímu grilování a Hazel Brown byl skoro nejhorší. Chuti Pumpkin´s Beer se ovšem nic nevyrovnalo. Dýňové pivo mohou pít skutečně jen otrlí amíci. Nikdy bych si nepomyslela, že mě před smrtí žízní a údivem zachrání pivo OctoberFest, ale je to tak.

Ovšem jinak bylo páteční grilování u Alex na zahradě moc příjemnou tečkou za naším prvním dnem tady. Nechyběly hamburgery z grilu, kuřecí, shrimps (krevety na špejli) a omáčky Jim Beam a Sticky Fingers. Salát z mladého špenátu s mandlemi. Cream cheese s Hot Jalapeno Pepper Jelly, což je džem z chilli papriček a maže se na sušenky. Jsem totálně přejezená a jenom funím. Tak nevím, jestli si na dnešní den vzpomenu i se všemi detaily, které jsem si usilovně přála nezapomenout.

Alex připravila pro Lucku velké překvapení. Zaregistrovala ji na sobotní závod na 5 km v běhu, i s Charliem. Myslím, že oba se Alex trochu bojí, a tak se zoufale snaží předstírat nadšení. Lucka si musela koupit běžeckou sukýnku a já zase, jak jsem čekala mezi regály s výprodejem, jsem si musela koupit sukýnku pro fandění. Jinak se nic nezměnilo, a pokud si chci někde v krámě něco koupit, musí to projít schvalovacím procesem soudního dvora jménem Alex. Ne, to si koupíš jinde. Ne, to je drahé. Ne, ty máš hlad? Ne, to nám dovezou ve větším balení příští týden. Ne, vezmu tě do jiného obchodu, kde je to levnější. Ne, POLOŽ TO! Teď moc spěcháme a musíme k pokladně. Zajímavé je, že Lucka se mohla dívat na cokoliv, hledat cokoliv i si cokoliv koupit. Alex mi to vysvětlila s logikou sobě vlastní, že já mám manžela a ona ne. Než jsem stačila vyburcovat mozek k nejvyšším obrátkám, vysvětlila mi s laskavostí sobě vlastní, že na mě už jaksi nezáleží, ale Lucce hledáme chlapa. Proto si musí koupit nové věci a vypadat úžasně. Stříbrný vítr v mých uších se změnil v umíráček. Bylo to docela případné, protože následující obchod Michael´s byl stoprocentně připravený na všechny svátky v roce, nejvíce však na Halloween.Patrně nejvíce mě zaujal plastový náhrobek s rámečkem na (vlastní) fotku, který si můžete umístit na trávník před domem. Lucka pobíhala mezi regály a projevovala nadšení s každou další pitomostí, kterých tady bylo tisíc na metr čtvereční. Ubrus s pavučinama. Lebka v životní velikosti. Nálepky na zeď v podobě potkanů. Neuvěřitelně morbidní výzdoby bytů, domů, veřejných prostranství. Výborným dárkem pro sousedy je luxusní sada lidských kostí, které si nenápadně pohodíte na zahradě. No byla jsme z toho mrtvá...smíchy.

Na oběd jsme jely s ALEX do Adamovy školy. Ta je státní a chodí se do ní povinně podle místa bydliště. Pokud chcete jinou školu, než k jaké spadáte, musíte si zaplatit soukromou. Děti do školy vozí klasické žluté školní autobusy, které známe ze Simpsonových. Děti jsou každý rok v jiné třídě s jinými spolužáky a mají jiné učitele. Schopnost tolerance a přizpůsobivosti je totiž pro život tady strašně důležitá. Škola je velmi otevřená a přátelská, takže rodiče třeba mohou přijít za svým dítkem na společný oběd do jídelny. Na vrátnici se zaregistrujete, dostanete nálepku visitor a můžete se připojit ke třídě zvesela pochodující do jídelny. Ta je teda z jiného světa. Dlouhé stoly s židličkama jsou skládací a jsou na kolečkách, takže do deseti minut po obědě je jídelna prázdná a může sloužit ke hraní či sportování. Stěny zdobí výjevy ze života a vévodí jim Socha svobody. Všechno je barevné a veselé. Děti si mohou koupit oběd v krabičkách nebo si sníst domácí oběd přinesený v lunch boxu. Hlavně však dělají blbosti a neskutečně řvou, a když je třeba je zklidnit, musí dozorce zhasnout světla. Jekot krátkodobě zesílí a pak ztichne. Asi tak na deset sekund. A pak to začne nanovo. Děti vedle sebe sedí jak reklama na United Colors of Benneton. Jedno bílé, další dvě černé jako uhel, k tomu pár hispánců. Poměr barev je tak vyrovnaný, i když Atlanta jako jižanský stát je spíše "černá". Paní ředitelka je také černoška, ale je velmi štíhlá a upravená a přátelská, jako všichni. Můžeme dokonce přijít do výuky do třídy a chvíli si s dětmi povídat, paní učitelka není vůbec naštvaná nebo otrávená. A když dorazíme do školní knihovny, rozhodne se Lucka pracovat tady jako knihovnice, které se převlékají do kostýmů, vytvářejí v knihovně stále nové prostředí a program pro nadšené děti. Dnes seděli mezi knihama plyšáci.

Adam zůstává ve škole a my pokračujeme domů, než ho v sousední ulici vyklopí školní autobus. Lucka mu jde naproti a cestou zpátky nese na zádech školní batoh. Není v něm žákovská knížka se známkama, ale osobní vzkaz od paní učitelky, co mu šlo a v čem se má zlepšit. Diví se někdo, že chodí do školy rád? I když ani tady není všechno tak bezpečné a friendly, jak by mohlo. Vzhledem k tomu, že v Americe občas někdo do budovy vstoupí se samopalem a zmasakruje půl školy, jsou už bezpečnostní opatření vyšší a lidé ostražitější.

Odpoledne usínám a doháním noční deficit. Těším se na slíbený bazén, protože přes den je venku fakt vedro a slunce pálí jako zběsilé. Bohužel na místě zjistíme, že je bazén uzavřený, protože tady došlo k fekální příhodě - Fecal Accident. To nás opravdu nasralo! Aspoň jsme poznali Alexiny přátele Michelle a Joea. Jsou spolu od vysoké školy, a když ona zjistila, že on ji o víkendech podvádí s jinou, dala mu ránu pěstí a na dva roky se rozešli. Od té doby jsou zase spolu. Nejen o nich Alex ví téměř všechno. Při procházce jejich čtvrtí, která vypadá jako stránky z realitního nebe, se dozvídáme spoustu zajímavostí o mnoha dalších obyvatelích. Jeden z nich kandiduje v politice, ale v soukromí pořádá swingers párty. Symbolem je prý ananas před vchodem. Důrazně vám proto doporučuju, abyste si nedávali blízko vchodových dveří ani plechovku s ananasem, protože tento symbol je mezinárodně srozumitelný a někdo by se u vás mohl chtít vyspat s vaší ženou nenbo mužem, případně obojím zaráz.

Den končí dětskými hrami na zahradě za domem a lukulskými hody u grilu. Alex mluví a mluví, Charlie mlčí a popíjí pivo a tento stav se změní jen po dobu, kdy se Alex snaží vykuckat a vydávit spolknutou muchu. Se škodolibým úsměvem končím a jdu spát, protože zítra nás čekají dostihy. Začínáme v šest ráno a určitě nás čeká další den plný zábavy a nových poznatků. Dobrou, zoufalou noc. Fotky jsou nějaké na mém facebooku, taky něco vložit, to je smrt. A dnes už bylo toho Halloweena dost.

Váš Zoufalec