Rozšiřování slovní zásoby je pro textaře nezbytností. Chytáme zajímavá slova mezi řádky románů, v odborných statích i na internetu. Nečekané osvěžení ale může přinést i obyčejný katalog zásilkového obchodu. Při podrobnějším studiu produktů jsem zjistila, že si některé nabízené barvy ani neumím představit. Tak schválně, jak jste na tom vy?

Rozdíl mezi bílou a béžovou činí v naší rodině jediná špatně naplněná pračka. Škála je však zjevně daleko pestřejší. Je bílá, potom přírodní bílá, šampaňská, bezová, oblázkově béžová, pískovobéžová, velbloudí, tělová a pozor, tmelová!  To je asi něco jako ta zapraná bílá.

Pokud se jako zákazník chcete zorientovat v nabídce červených oděvů, doporučuji si vzít k ruce knihu Přírodou krok za krokem.

Není červená jako červená. Je tady rododendronová a rododendronově červená. Jaký je v tom rozdíl, nemám tušení. Dále se nabízí javorově červená, bobulově červená, lilková červená a křemenově červená. Bordó, šeříková a růžová jsou ještě v pohodě.  Ale přichází silná sestava barev dráždících naše chuťové buňky, tedy bobulová (neplést si s bobulově červenou!), borůvková, malinová a jahodová. U růžové to začíná být zajímavé. Starorůžová, jemně růžová, kouřově růžová, perlově růžová, světlá pink, růžová vintage a jako majstrštyk magnólie pink.

V barevném spektru se dostáváme více k podzimu. Nasbírala jsem už metráky kaštanů, ale jaký je rozdíl mezi kaštanově červenou a kaštanově hnědou říct neumím. Taky je rezavě hnědá a rezavě červená, červenohnědá, růžovohnědá, likérově hnědá, koňaková, medová, terakotová, kari, oranžová a matně oranžová. Dala jsem do této skupiny ještě kouřově korálovou a slézovou, ale nejsem si jistá, jestli nepatří spíše k červené.

Milovníci bylinek zajásají u barev nazvaných šafránově žlutá, šalvějově zelená, mátově zelená, eukalyptově zelená, vavřínově zelená, pepřově zelená, sytě zelená, lipově zelená, khaki a tmavě olivová. Modrá je dobrá, jak se praví v písni. Ale která modrá to je? Modrá petrolejová, minerálově modrá, královská modrá, polárně modrá, námořnická modrá, azurově modrá, mořská tyrkysová, křišťálově modrá nebo aqua? Matně modrá, modrá stoned nebo modrá bleached? Už mám modré i pod očima, jak se zpívá v jiné písni.

A přesto je tu poslední modrá kulka. Sytě modro-oceánsky modrá.

Specifikem jsou melíry, to zase známe od kadeřnice. Když se od vlasů přeneseme ke svetrům, můžeme si pořídit melír antracitový, břidlicový, šedostříbrný nebo kovový se zlatavými odlesky. Když jde o spojení více barev, nastávají při listování v katalogu doslova muka obraznosti. Červeno tmavě – modro-světle šedý melír. Pískovobéžová velbloudí – černá s leopardím potiskem. Jemná humrovo-černá s gepardím vzorem. Koňakovo-růžovozlaté tóny. Hnědá moka – středněmodropřírodní kostka. Moje fantazie jede na plné obrátky, ale upřímně přiznávám, že často si nedokážu nic konkrétního představit.

Selhávám na všech frontách.

Limetková kari. Cože? Pudrově modrá. Cože? Holubí modrá. To je něco jako holubičí modř? A co teprve eukalyptusově zelený melír.

To je pošušňáníčko i z hlediska pravopisu, na který jsem v předchozích řádcích rezignovala. Názvy opisuju doslovně ze stostránkového tištěného katalogu dámské módy. Musela jsem si sice na písmenka titěrné velikosti vzít brýle, ale zato jsem si obohatila nejen slovní zásobu, ale i znalosti z přírodopisu. Nemluvě o průvanu na bankovním účtu, protože jsem si objednala šaty barvy půlnoční olivovo-přírodní s potiskem. Přijít na kloub tomu, jakou má přírodní oliva barvu o půlnoci za to rozhodně stojí.