Vánoce na ledě pokračují i na Silvestra. Sedím v kotli kanadských fanoušků a zuřím. Rozhodčí opět nespravedlivě vylučují naše, dva další hráči jsou zraněni, a ještě prohráváme o čtyři góly. Plánuji pro svého muže tvrdou odvetu za letošní program. Příštího Silvestra se mnou půjde do divadla. Na balet!

Jak jsem seděla na průvanu mezi cizími lidmi, vylila se mi kofola a promáčela šálu.

Vypadalo to na nejhorší silvestrovský večer života. Pak jsem se podívala na hodiny a uvědomila jsem si, že za tři hodiny už bude nový rok. Rok, v němž se toužím stát úžasnou. Rok, který bude podle všeho plný změn a velkých zážitků.

Taky budu oficiálně stará. Rozhodla jsem se přestat si stěžovat, koneckonců sedím na mistrovství mladých hokejových talentů z celého světa. A na ty kanadské fanoušky se člověk nemůže zlobit, i kdyby chtěl. Jsou zábavní. Namaškaření. Hlasití, ale kultivovaní. Zdvořilí k nám, české frustrované menšině na sedadlech před nimi. Když zpíváme při jediných dvou gólech z plných plic Vysoký jalovec, absolutně netuší, co se děje. A chtěli by zpívat s náma.

Celá Ostrava vypadá jako kanadská provincie. Myslím, že tolik skutečných Kanaďanů jsem neviděla ani letos v Kanadě. Jsou všude a poznáte je na první pohled. Mají vytuněné oblečky, kostýmy, čepice, viděla jsem i kanadskou jízdní policii. Ještě v tramvaji pokračuje překřikování „Češi, Kanada!“, čímž přehlušili původní verzi „Češi, do toho!“ Je to fakt legrační a je z toho takové heslo, kterým se zdravíme ještě v ulicích dlouho po půlnoci. Nakonec chodíme po městě s kanadskou vlajkou a odznáčkem, který nám darovali. Je to silvestr jako kanadský žertík. Člověk je napřed hrozně naštvaný, ale nakonec se musí smát. Pokud jde o fanoušky, Nový rok začal v Ostravě přátelskou remízou.

Na Nový rok jdeme s rodinou ráno všichni do kostela. Musím se pousmát, protože celé Vánoce jsem byla buď v chrámu božím nebo chrámu sportovním. A když jsem zvedla oči k oltáři, viděla jsem půlku věty z nějakého sdělení nad ním. Tu druhou půlku mi zakrývají lampy, ale já myslím, že i tak jsem to snad pochopila správně. Před očima jsem měla něco jako zdejší výsledkovou listinu, na níž stálo: Kristus vítězí… Ať už tomu nad námi říkáme jakkoliv, Dobro, Bůh, Láska, mělo by to v našich životech nakonec vždycky zvítězit. Lepší poselství do nového roku asi nevymyslím. Ať je to rok báječný, dobrodružný, zdravý, bohatý, veselý, pohodový, no prostě úžasný!